Prosinec 2011

Šťastný Nový Rok 2012

31. prosince 2011 v 14:06 | TheLadyChristyn - majitelka blogu |  RŮZNÉ
Ahojky lidičky, Všem Vám přeji Šťasný Nový Rok 2012, mnoho úspěchú a pevné zdraví! užijte si silvestra plnými doušky
.

komenty

29. prosince 2011 v 20:27 | TheLadyChristyn |  k blogu
tak ale to je děsný....12 lidí navštívilo můj blog a nikdo nenechá ani jeden koment....vím že tu toho moc nemám ale začínám a moc mě to mrzí....

Vánoční svátky

29. prosince 2011 v 11:54 | TheLadyChristyn |  RŮZNÉ
Ahojky tak jaké jste měli Vánoce? ty moje byly úžasný, konečně jsem po půl roce zase viděla ségru. moc mi chyběla a tyhle Vánoce jsem si s ní užila. dostalqa jsem krásný dárky, který jsem si přála a pěkně jsem se nadlábla. no přeju krásný zbytek svátků a šťastný nový rok 2012. posílám video který se mi moc líbilo.sice je to trochu pozdní video ale mě se pořád líbí.. :-) YES


Poděkování

28. prosince 2011 v 14:24 | theLadyChristyn |  RŮZNÉ
Ahojky, tot je můj první blog a moc jsem se tu nevyznala. proto jsem napsala Andrejce, jelikož ona má moc krásný blog, aby mi pomohla a souhlasila. tímto jí chci poděkovat za pomoc! DÍKY MOC ANDREJKO! moc si toho vážím.


22. díl

28. prosince 2011 v 14:06 | theLadyChristyn

22. díl
Ráno bylo děsný, Kevin zaspal. Daniele nestíhala a trvalo jí to. Joe mi tam vlezl a jako naschvál si musel vyžehlit vlasy. Konečně jsem se dostala do koupelny a mohla vykonat ranní hygienu. Pak jsem šla do obýváku, kde mi měla Laura udělat účes. Nějak se jí to nevedlo a musela ho sundat a začít od znova, jako naschvál. Konečně jsme se všichni oblékly ,a jeli jsme. U kostela "lidi zapomněla jsem si vzít ty lodičky, nemůžu jít v keckách a taky tam mám kytku musím se pro to vrátit, hned budeme zpět!" řekla Daniele a jela s Joem.

21. díl

28. prosince 2011 v 13:46 | theLadyChristyn
21. díl
Týden před svatbou (mamky perspektiva).
Marribell se šla koupat, rychle jsem vběhla do jejího pokoje a z jejího mobilu si opsala pár čísel. Šla jsem ven na zahradu a začala je obvolávat. "dobrý den, je tam Karin?"-"u telefonu, kdo volá?"-"tady matka Marribell……." Celé jsem jí to převyprávěla a pozvala na svatbu ať přijede den před svatbou, a souhlasila.

20. díl

28. prosince 2011 v 13:45 | theLadyChristyn
20. díl
Ráno jsem jel do nemocnice za Marribell a Joe říkal, že sjede pro ten záznam a pak přijede zamnou. Když jsem byl u Marribell asi hodinu, pořád jsem ji držel za ruku a vyprávěl jí jak jsem se cítil když jsem jí poprvé políbil, i když jsem nelíbal ji jako skutečně ji ale jako postavu ve filmu aže bych jí chtěl opravdu políbit.

19. díl

28. prosince 2011 v 13:43 | theLadyChristyn
19. díl
Nick:
"Delto miluješ mě?"-"jistě"-"tak mi to řekni, nikdy jsi mi to neřekla"-"ale Nicku ty snad nevěříš?"-"tak mi řekni proč mě miluješ nebo co na mě miluješ" chvíli přemýšlela a pak řekla "to jak pokaždé když máš z něčeho radost, oči ti září jako hvězdičky a to že když se přejíš dáš si mléko"-"lžeš, tohle ti řekla Marribell a ty mě miluješ jen proto že jsem slavný, ona měla pravdu"-"ale Nicku co to plácáš?"-"delto nehraj si na svatou, já jsem tam byl v té koupelně, byl jsem dobře schovaný.

18. díl

28. prosince 2011 v 13:42 | theLadyChristyn
18. díl
Ráno vypadal zase krásně, zase se usmíval a nevypadal vůbec tak zdrceně. Třeba to je tím, že jsem přijela? Ježiš co to plácám, má přece Deltu ale pochybuju, že jí miluje opravdu. Teď v tuhle chvíli. Otevřel oči a koukal na mě "dobré ráno"-"dobré, jak ses vyspal?"-"do růžova, po dlouhé době"-"to jsem ráda." Oba sme šli do koupelny a čistili si zuby.

17. díl

28. prosince 2011 v 13:42 | theLadyChristyn
17. díl
Na měsíc jsem odjela domů. Poprvé jsem se seznámila s Lukym. "ahoj Marribell"-"ahoj Luky". Sedli jsme si před dům na lavičku a oba o sobě vyprávěli. Já jemu o tom jak jsem se zamilovala do Nicka a on že si chce vzít jeho přítelkyni Kate, ale kvůli tomu slibu nemůže, hodně jí miluje. Rodiče nám uspořádali oslavu, pozvali všechny naše kamarády a tam mě přede všemi měl Luky požádat o ruku a nasadit mi prstýnek.

16. díl

28. prosince 2011 v 13:41 | theLadyChristyn
16. díl
Celou dobu na mě koukala s otevřenou pusou, a když jsem skončila svůj dialog, uvědomila jsem si, že jsem se zasnila a řekla jí skoro všechno, co na něm miluju. Koukla jsem se na ní a ona "Ty ses do něj zamilovala?"dostala mě svojí otázkou, ale nick nás vidí a poslouchá, musím říct lež "nee…ne"-"to je dobře, jinak bych ti musela dát zavyučenou!"-"už se tě bojím"-"to bys měla".

15. díl

28. prosince 2011 v 13:41 | theLadyChristyn
15. díl
Po chvilce co na mě pořád Nick ležekl jsem zrudla. "copak, že jsi tak rudá"-"no svědí mě zadek"-"podrbu ti ho". Tak jsem se nadzvedla a on začal drbat a u toho se začal tak smát že rozesmál i mě. Smáli jsme se tak nahlas a začali jsme blbnout a lochtat se, zapomněli jsme, že máme ležet a ani se nepohnout nakonec jsme se bouchali polštářema a lechtali se.

14. díl

28. prosince 2011 v 13:39 | TheLadyChristyn
14. díl
(Nickova perspektiva) Chudák, pořád se jí něco stává, a tohle muselo šíleně bolet, je tak silná. I přes to jak musela pálit ta desinfekce, držela se. I když slza jí ukápla ale je to tak silná holka. Obdivuju jí.

13. díl

28. prosince 2011 v 13:38 | theLadyChristyn
13. díl
Celý štáb se sešel v šest na náměstí u kašny, kde se mělo natáčet. S Nickem sme si tam popíjeli teplý čaj a zkoušeli monology a smáli se tomu, jak jsme to kazili, zatímco štáb připravoval stany kolem nás a celé místo nějak upravovali a stavěli kulisy. Odpoledne jsme začali natáčet. Měly jsme sedět na lavičce a povídat si pak k nám přisedne Breadova snoubenka a já jako jeho milenka jsem hrála jeho kamarádku před ní.

12. díl

28. prosince 2011 v 13:37 | theLadyChristyn
12. díl
Ráno jsem se probudila asi 20 minut před zazvoněním budíku a uviděla Nickovu paži, jak objímá můj pas a zezadu se na mě tulí. Nechtěla jsem pryč od jeho obětí, moc se mi to líbilo, ale musela jsem, on má přítelkyni a já nechci být ta, co zničí někomu vztah. Opatrně jsem podklouzla z Nickovo obětí, a podívala se na něj, spal a usmíval se, doufám, že se mu zdál krásný sen.

11. díl

28. prosince 2011 v 13:37 | TheLadyChristyn
11. díl
Po 14 dnech jsme natáčeli scénu kde se máme poprvé políbit. Byla jsem nervózní ale jak! Vzala jsem si mentosku a rychle snědla a začala se líbat s Nickem. Bože tak úžasně líbal. "stop" otočila jsem se na režiséra "stalo se něco?"-"ne jen, asi by lépe vypadalo kdybys jednu ruku položila na jeho hruď a druhou rukou mu prohrábni vlasy, ok?"-"eh jo" páni můžu ho políbit znovu.

10. díl

28. prosince 2011 v 13:34 | TheLadyChristyn
10. díl
Ráno jsem opět vstala rozlámaná s bolestmi zad, nemohla jsem vstát z postele, snažila jsem se narovnat, moc to bolelo. "Nicku? Jsi už vzhůru?"-"jo co se děje"-"znáš tu nějakýho doktora? Skříply se mi záda!" okamžitě ke mně přilítl a vzal mě do náruče a položil mě na jeho postel, pak si lehl na mojí postel a něco zkoumal. Pak odešel do obýváku a asi někomu volal.

9. díl

28. prosince 2011 v 13:33 | TheLadyChristyn
9. díl
Začala jsem vařit knedlo zelo vepřo. Snad mu to bude chutnat, a kdyby ne? Aspoň zbyde víc na mě:-D. když jsem nandala jídlo na talíř "Nicku.. jídlo"-"jo, už jdu". Sedla jsem si ke stolu a čekala, až přijde. "tak dobrou chuť, ať ti chutná české jídlo"-"díky, vypadá to vítečně"-"díky".

8. díl

28. prosince 2011 v 13:32 | TheLadyChristyn
8. díl
Ráno jsem se probudila, jeho postel stále nebyla povlečená a deka jen tak pohozená a taky nepovlečená. Šla jsem do koupelny vykonat ranní hygienu a pak udělat snídani. Nick tu nikde nebyl. Bylo mi to divné. Ale co aspoň mám čas chvíli sama na sebe. Po snídani jsem šla do ložnice a povlíkla mu postel a deku s polštářem, ustlala jsem mu a pak i sobě.

7. díl

28. prosince 2011 v 11:56 | TheLadyChristyn
fajn pojď semnou do ložnice"-"ccože? Takhle rychle?" smál se. "na co ty nemyslíš" odpověděla jsem mu. "fajn když tu mojí postel posuneme doprava místo skříně, povejde se sem tvoje postel, hned naproti té mé"-"tak to jí asi budu muset pořídit co?"-"no jestli nechceš spát na zemi!"-"a pojedeš semnou?"-"to jako teď?"-"jo"-"fajn obléknu se". Z domácích tepláků jsem si vzala černé uplé jeany, a fialové tílko. Krátkou koženou bundičku a černé lesklé boty na jehlách. V obchodáku "potřebuju koupit i nějaké jídlo, dnes jsem skoro všechno dojedla, takže já jdu na jídlo a ty na postel"-"taky chci koupit něco k jídlu, takže jdeme na jídlo spolu a pak na postele"-"hm fajn"-"trochu nadšení né?"-"ne!" uculila jsem se na něj. Když jsme chodili kolem regálů s vozejkem, Nick automaticky házel všechno, co chtěl do košíku, nestačila jsem zírat. "Nicku už je plnej košík a jsme teprve na začátku"-"no tak skočím pro druhý vozík"-"a nezbláznil ses? Vždyť tohle je pro celou armádu ještě na dva roky!"-"no a? co když dostanu na něco chut a nebudeme to mít? Já do krámu furt nechci courat"-"a jak to chceš zaplatit? Já si vzala jen hotovost na drobnosti, nenapadlo mě, že toho bude tolik. A jak to odvezeme domu?"-"normálně, nestarej se jo?"-"fajn, na" posunula jsem plný vozík k němu, aby si ho převzal a odešla jsem si pro svůj. "kam jdeš?"-"to je moje věc" řekla jsem s nadšením. Do košíku jsem si dala vše, co potřebuji a šla k pokladně kde jsem viděla dva plné vozíky, hned jsem věděla že je to Nickovo. Nick zrovna přišel s nějakým chlápkem k jeho vozejkům a řekl "prosím odvezete mi to domů, je to tahle ulice zaplatím tam"-"ok pane Jonasi"-"díky" otočil se na mě a vzal mi košík z ruky "ještě tohle prosím" a podal ho tomu mánovi "ale já si to zaplatím sama, to si nemusel"-"simtě..sis skoro nic nekoupila co budeš jíst?"-"víš to byly základní potraviny já si uvařím"-"ty umíš vařit?"-"jo ale jenom česká jídla"-"někdy ochutnám"-"jak chceš". A šly jsme směrem k oddělení s postelema. Okamžitě mě zaujala jedna veliká postel. Hned jsem si na ní lehla. "bože ta je úžasná" Nick si lehl vedle mě. "jo to je asi jí koupím"-"hele já si o ní řekla první"-"no a?"-"já ti dám no a" vzala jsem polštář a praštila ho. "vyber si svojí"-"už jsem si vybral"-"tuhle ale ne"-"a proč"-"tu chci já"-"tak si jí kup dřív než já"-"fajn vyhrál jsi". Zvedla jsem se a šla si prohlížet další. Naštvalo mě, co řekl. Já zatím nemám tolik peněz, nemůžu si dovolit to co on. Najednou se za mnou ozvalo "heej počkej, naštvala ses?"-"ne proč?"-"že jsi tak odešla"-"no a?"-"jsi nepříjemná takže sis e naštvala"-"nejsem naštvaná, jen…to je jedno"-"o co jde"-"o nic… kup si tu postel"-"Marribell já tě jen škádlil, vyhlídl jsem si jinou postel"-"fajn tak si pro ní jdi at můžeme jít domu."-"fajn, jdeš se mnou?"-"jo". Nakonec si koupil tu jeho vysněnou postel a jeli jsme domu. Převlékla jsem se a šla vybalit nákup. Trvalo to dlouho. Pak jsem si sedla na gauč a pustila telku, protože pan Jonas se šel koupat ve chvíli kdy jsem chtěla já. Přišel Nick a sedl si vedle mě na gauč, asi mu bylo i jedno že se na něco dívám a že mě to zajímá, vzal si ovladač a začal přepínat "Nicku! Já se na to dívala!"-"no a?"-"no a? děláš si srandu?"-"ne proč?"-"pane bože, to snad není pravda" zařvala jsem a zvedla se že si půjdu do ložnice do skříně pro čisté oblečení ale než jsem tam stačila dojít on se ozval "proč tak řveš panebože?"-"proč řvu? No proč asi… protože, přijedeme domu, ty si lehneš na postel a celou hodinu na ní ležíš, zatím co já vybaluju tvůj nákup. A že bys třeba pomohl? Ne ty jsi pan někdo, takže to dělat nemusíš, nebo když to dovybavím, jako naschvál se jdeš koupat, když chci já, jakobys to nemohl udělat předtím. Nebo když se na něco dívám, je ti to jedno a bez ohledu na mě si stejně děláš co chceš! Jsi sobec, máš všechno, co chceš a kdy chceš. Můžeš si koupit třeba osum postelí ale někdo jako já nemá ani na jednu postel a ty ho tím urážíš! je ti jedno jak se kdo cítí, je ti úplně jedno že tu jsi pod mojí střechou, je ti jedno že já jsem taky člověk stejně jako ty, ale s tím rozdílem že ty jsi zazobanec a všechno si koupíš! Zatím co já na to musím tvrdě pracovat, abych si to mohla dovolit" odešla jsem do koupelny a rozbrečela se, ale pustila jsem sprchu, aby mě nebylo slyšet. Když jsem vylezla z koupelny okamžitě jsem si to štrádovala do ložnice. Ovšem musí se jít přes obývák. "Marribel počkej" nečekala jsem šla jsem rovnou do ložnice a on šel těsně za mnou. Ale já za sebou zavřela dveře, nejspíš ho to bouchlo ale já hned zalehla a začala si číst abych se odreagovala. Otevřel dveře "Marribell"-"nechci si povídat" dodala jsem suše. "mrzí mě to" nahrál mi, použiju jeho zatím nejčastější větu "no A?"-"prosím"-"o co?"-"omlouvám se, já jen"-"ty co?"-"nejsem zvyklý na to že…"-"Nicku? chci spát nech mě být" zachumlala jsem se a tím mu dala najevo že jdu spát. Odešel do obýváku, asi tam přespal na gauči, protože celou noc se v ložnici neobjevil.