12. díl

28. prosince 2011 v 13:37 | theLadyChristyn
12. díl
Ráno jsem se probudila asi 20 minut před zazvoněním budíku a uviděla Nickovu paži, jak objímá můj pas a zezadu se na mě tulí. Nechtěla jsem pryč od jeho obětí, moc se mi to líbilo, ale musela jsem, on má přítelkyni a já nechci být ta, co zničí někomu vztah. Opatrně jsem podklouzla z Nickovo obětí, a podívala se na něj, spal a usmíval se, doufám, že se mu zdál krásný sen.

Odešla jsem do koupelny na ranní hygienu a pak se převlékla, akorát zazvonil budík a on se probral. "ahoj ospalče" usmála jsem se na něj. "ou já tu usnul?"-"vypadá to tak"-"promiň"-"mě to nevadí"-"ne?"-"ne!"-"dobře, emm a vyspala ses?"-"jo vyspala, a co se ti zdálo za sen?"-"jak víš že se mi něco zdálo?"-" když jsem se probudila…usmíval ses" usmála jsem se na něj a nasazovala si pravou náušnici, byla modrá. "no, jo zdál se mi krásný sen" v hlavě jsem si řekl… o tobě! "který si mám dnes vzít?" zeptala jsem se jestli modré náušnice nebo černé jelikož jsem na sobě měla černé kalhoty, černé tričko a svetr a modrý pásek, boty, šálu a klobouček. "ty modrý"-"jo?" koukla jsem se do zrcadla u své postele. "dobře" sundala jsem si černou a nasadila modrou. "dnes ti to sluší"-"díky" oheň ve tváři i když uši byly rychlejší, mi říkal že mi Nick lichotil. "modrou mám rád"-"já taky, jedna z mých oblíbených barev"-"fakt?"-"jo, myslíš že bych ti lhala?"-"ne to né"-"jdu udělat snídani, tak si pospěš nebo přijedeme pozdě"-"jasně". Nick přišel připraven ke stolu a začal jíst vločky, co jsem připravila. Usmíval se. "co to bylo za sen? Že se tak pořád usmíváš?"-"no byl to moc krásný sen, moc se mi líbil"-"a o čem byl?"-"o tob-b-b-bogánu?" koukal se zvednutým obočí, nelže mi? "vážně?"-"hjoo byl to lentilkový tobogán.. nepojedeme už?" zakecával "jo jasně". V autě, při cestě do práce jsem zapla rádio, hráli písničku JUST THE WAY YOU ARE. Nick si jí začal zpívat a usmál se na mě, ale pořád řídil. Taky jsem začala zpívat ale místo cause girl you´re amazing jsem zpívala cause boy you´re amazing. A Nick se na mě podíval se smíchem. Oba jsme se smáli. Pak začala hrát Adele - someone like you. Vzpomněla jsem si na svůj domov v čr. Chodila jsem s jedním klukem, co se podobal Nickovi ale došlo mi to až těď ale rozešli jsme se protože on mě podváděl. Nick si asi všiml té mé smutné nálady a chtěl tu píseň přepnout, ale já ho zastavila. "nepřepínej to"-"nechci, aby ses tak tvářila, asi ti ta písnička připomíná něco ne moc pěkného"-"no toho koho mi připomíná tak ten pěkný je, jenom o mě nemá zájem"-"že nemá zájem? A není slepej?"-"hihi ne, není. Jen má přítelkyni, i když ona se k němu nehodí, je na něj zlá"-"musí to být blbec". V hlavě jsem si nadávala.. bože Nicku, ty jsi ten blbec!!! Když jsme přijeli, začali jsme hned hrát. Hráli jsme scénu, kde Nick (Bread) sedí ve své kanceláři a pracuje, přijde tam Miranda a pohádají se, protože Bread jí nepomáhá se svatbou a je prý věčně v práci i když on v práci není a je u Lucy(mě). No je to zamotanej film. Večer po natáčení "Marribell a Nicku? Pojďte do kanceláře" tak jsme šli za bobem a tam… "takže malinko jsme pozměnili část scénáře"-"co?" otázala jsem se. "no podle nynějšího scénáře, zítra budeme natáčet venku na náměstí u kašny a laviček, pak má být záběr jak jste doma a poprvé se políbíte dlouze a vášnivě tak, že pak budete chtít pokračovat ale rychle si uvědomíte že to nejde jelikož Bread čili Nick má snoubenku ale mi jsme to změnili tak že se spolu vyspíte a Breadovo snoubenka ráno přijde k němu do bytu a ty Marribell se schováš pod postel a i s tvými věcmi aby tě neviděla. To bude lepší zápletka." Oba jsme na něj zírali jako tataři!"teď jděte domů a proberte si to, tady máte scénář". Šli jsme domů a tam jsem si sedla na gauč. Na Nicka jsem si zvykla, můžu říct že ho znám jako své vlastní boty, a to né proto že jsem do něj zamilovaná od prvního pohledu ale .. pane bože dnes jsem si to poprvé přiznala, poprvé za půl roku. Celou tu dobu jsem si myslela, že je to jen poblouznění ale ne…až teď když vím, co budeme muset nahrát. "Nicku? Co řekneš Deltě?"-"to netuším"-"měl bys jí to říct"-"asi jo, ale nechci"-"aha"-"víš Marribell, nevím jak začít!"-"skus to od začátku" pousmála jsem se. "víš co je to prsten čistoty?"-"ano vím"-"no já ho totiž mám a nikdy jsem nic takového nedělal nevím jak se mám u toho chovat a tvářit, až to budeme natáčet.. jo vím je to trapný, ale" nedořekl to skočila jsem mu do řeči "taky ho mám! Teda měla jsem a teď ho nemám protože jsem ho ztratila ale pořád ten slib dodržuju, vím, jak se teď cítíš, jsem na tom stejně!"-"vážně?"-"jo"-"dobře a co budeme dělat?"-"třeba můžeme skouknout nějaký filmy a inspirovat se."-"to zní fajn, jdu něco vybrat". Vybral láska nebeská. V polovině filmu mi zavola Bob. "ano? Dobře, řeknu mu to ahoj"-"takže to byl Bob prý zítra hrajeme venku a v ateliéru až pozítří."-"ok" Tak jsme koukali a u toho oba usnuli.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama